Svoboda a anarchie. Jaký je rozdíl?
Jaký je rozdíl mezi svobodou a anarchií? Znamená svoboda, že si mohu dělat opravdu vše, co se mi zlíbí? Kde končí svoboda a kde začíná anarchie? Mají ostatní právo mě omezovat?
Společný výlet
Představte si turistický výlet. Řekněme, že se 30 lidí sejde na jednom místě a chtějí se dostat společně k cíli. Důležitý je právě společný cíl, protože bez něj se jinak mohou účastníci rozprchnout do všech světových stran (anarchie) a žádný výlet se konat nebude.
Pustý ostrov
Pokud budete žít na pustém ostrově, pak termín svobody pozbývá smyslu, protože neexistuje nikdo, kdo by Vám mohl bránit vykonat, co se Vám zlíbí. Civilizace však představuje pravý opak. Žijeme převážně ve městech, hustě osídlených, kde každým krokem můžete narušit plány nebo majetek někoho dalšího. Proto ke slovu přichází dohodnutá pravidla.
Dopravní předpisy
Jednoduchou podobou pravidel jsou dopravní předpisy. Ve chvíli, kdy by si každý řidič „svobodně“ rozhodl, zda pojede v levé nebo v pravé půlce vozovky, nedostal by se daleko, podobně jako i ostatní řidiči. Proto jezdíme vpravo, abychom na křižovatkách neměli hromady nabouraných vraků. Svoboda tedy znamená schopnost shodnout se na určitých pravidlech, která představují základní limity, v nichž se však můžete svobodně pohybovat (rychleji a bezpečněji) než kdyby žádné nebyly. Všichni musí dodržovat dopravní předpisy proto, abychom se mohli pohybovat z jednoho konce města na druhý, případně i z města odjet pryč.
Všem semaforům zelenou?
Co by nastalo ve chvíli, kdyby se na všech semaforech objevila zelená? Nastala by svoboda nebo anarchie? Myslím, že odpověď znáte.
Jednoduchá pravidla
Pokud si pod svobodou někdo představí absolutní volnost bez jakýchkoliv pravidel, pak se dopouští omylu a sebeklamu. Zní to jako paradox, ale skutečně bez toho, že si společnost stanoví alespoň základní pravidla, nemůže existovat svoboda. Proto, jako příznivce svobody vnímám, že je potřeba mít jednoduchá pravidla (méně byrokracie) a srozumitelné, přehledné zákony (méně regulace). Bez základních „pravidel hry“ však není svoboda možná.
Lukáš Berta
autor blogu Svobodná vlaštovka
Publikováno | 12. listopadu 2019